PANASONIC DMP-BDT380EG

Dolby Digital je označení digitální ztrátové komprese zvuku. Nejčastěji se vyskytuje v konfiguraci 5.1 kanálů - pět hlavních plnorozsahových kanálů a jeden nízkofrekvenční basový LFE kanál využívaný subwooferem při explozích a podobně. Formát Dolby Digital byl vyvinut roku 1991 společností Dolby Laboratories. Jeho konkurencí je zvukový formát DTS.

Dolby TrueHD je bezztrátový kodek vyvinutý pro multimediální zařízení s vysokým rozlišením jako jsou například Blu-ray nebo HD DVD. Zajišťuje přenos vícekanálového prostorového zvuku, který se ani v nejmenším neodlišuje od studiového záznamu.

Dolby Digital Plus je pokročilý kódovací systém s podporou více zvukových kanálů pro vytvoření prostorového zvuku a vyšším datovým tokem.

DTS-HD Master Audio je kombinovaný formát pro kódování zvuku vytvořený společností Digital Theater Systems. Stal se jedním z hlavních zvukových formátů pro Blu-ray disky.

Kombinovaný formát znamená, že se jedná o bezztrátovou i ztrátovou kompresi. Ztrátová komprese se projeví například při použití u starších typů přehrávačů, které nepodporují vysoké rozlišení zvuku.

MP4 je multimediální kontejner, který představuje novější alternativu ke staršímu kontejneru AVI. Na rozdíl od AVI umožňuje přidání více titulků, zvukových stop i 3D objektů. Kromě toho nabízí také možnost streamování videa.

AVCHD (Advanced Video Coding High Definition) je formát pro kódování digitálního videa. Společně jej vyvinuly společnosti Panasonic a Sony pro použití ve spotřebitelských kamerách s vysokým rozlišením.

MPEG-2 je ztrátový komprimační datový formát, který slouží ke snížení datového toku a tím i velikosti výsledného souboru u digitálně zpracovávaných videozáznamů při co nejmenším viditelném zhoršení kvality po dekomprimaci. Jeho předchůdcem je formát MPEG-1 a dokonalejším technologickým nástupcem formát MPEG-4.

Xvid je MPEG-4 kompatibilní kodek s otevřeným kódem, který se dá používat na mnoha různých operačních systémech a platformách.

MKV je moderní otevřený svobodný multimediální kontejner (podobný AVI), který umožňuje pojmout většinu moderních video a audio formátů. Dokáže též pojmout několik různých audio stop včetně prostorového zvuku.

MPO (Multi-Picture Object) je druh stereoskopického obrazu snímaný pomocí digitálních fotoaparátů. Jeden tento obraz obsahuje dva obrazy zachycené dvěma různými objektivy. Ty pak můžete vidět jako jeden 3D snímek.

BDMV (Blu-ray Disc Movie) již podle názvu je zjevné, že se jedná o video formát používaný pro disky typu Blu-Ray.

MP3 je formát standardního systému komprese dat pro zvukové soubory. Při zachování poměrně vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Formát MP3 se stal oblíbeným při uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu.

AAC je standard pro ztrátovou kompresi zvuku. Byl vyvinut jako logický následovník formátu MP3 na středních až vyšších bitratech v rámci standardu MPEG-4.

WMA je komprimovaný zvukový formát vyvinutý jako součást Windows Media. Byl původně určen jako náhrada za MP3

FLAC (Free Losseless Audio Codec) je bezztrátový audio formát, který při kompresi zachovává veškeré zvukové informace. To se může hodit zejména při archivaci CD obsahu, kdy máte jistotu, že nahraná zvuková stopa zůstane ve stále stejně vysoké kvalitě.

ALAC je druh audiokodeku vyvinutý společností Apple (Apple Lossless Audio Codec). Pro ukládání zvukových souborů je pak využíván kontejner MP4 (uložené soubory mají příponu m4a). Jedná se o bezztrátovou kompresi, která uchovává kvalitu zvuku z původních dat – proto jsou tyto soubory náročnější prostor.

CD (Compact Disc) je formát digitálního optického datového nosiče pro audio záznam nebo pro počítačem čitelná data. Na základě tohoto formátu pak postupně vznikaly další typy CD nosičů, jako jsou CD-R (CD Recordable) pro jednorázový zápis dat, CD-RW (CD Rewritable) s možností vícenásobného přepisování či VCD (Video CD) pro ukládání digitálního videa.

DVD+R byly dříve konkurenčními typy DVD-R. Dnes již nezáleží na tom, který z těchto disků používáte – současná zařízení podporují oba. Rozdíl je ten, že DVD+R jsou o něco modernější verzí a dá se s nimi rychleji pracovat (například odpadá nutnost uzavírky médií po vypálení). Jednou z výhod „mínusových“ DVD je vysoká kompatibilita – dají se spustit na starších a většině novějších zařízení. Starší zařízení však mohou mít problém se spuštěním DVD “plusových”.

DVD (Digital Versatile Disc) je formát digitálního optického datového nosiče, který může obsahovat filmy ve vysoké obrazové a zvukové kvalitě nebo jiná data. Při vývoji DVD byl kladen důraz na zpětnou kompatibilitu s CD, takže se mu DVD disk velmi podobá. Pod označením DVD+RW a DVD-RW se prodávají prázdné disky s možností vícenásobného přepisování dat.

CD (Compact Disc) je formát digitálního optického datového nosiče pro audio záznam nebo pro počítačem čitelná data. Na základě tohoto formátu pak postupně vznikaly další typy CD nosičů, jako jsou CD-R (CD Recordable) pro jednorázový zápis dat, CD-RW (CD Rewritable) s možností vícenásobného přepisování či VCD (Video CD) pro ukládání digitálního videa.

DVD DL (DVD Dual Layer) je disk o dvou vrstvách, který oproti běžnému typu DVD disponuje dvojnásobnou kapacitou.

CD (Compact Disc) je formát digitálního optického datového nosiče pro audio záznam nebo pro počítačem čitelná data. Na základě tohoto formátu pak postupně vznikaly další typy CD nosičů, jako jsou CD-R (CD Recordable) pro jednorázový zápis dat, CD-RW (CD Rewritable) s možností vícenásobného přepisování či VCD (Video CD) pro ukládání digitálního videa.

Blu-ray, též Blu-ray Disc nebo BD je technologie optického zápisu pomocí modrého laseru. Narozdíl od laseru červeného, který je použit u CD/DVD, nabízí tato technologie mnohem hustší zápis, čímž je dosahováno vyšší kapacity při zachování stejného rozměru disku díky čemuž je možné vyrábět dokonce až šestivrstvá média. Kapacita jednovrstvého disku Blu-Ray disku dosahuje přibližně 25 GB (klasické DVD má 4,7 GB), u dvouvrstvého disku je to až 50 GB, celkem 100 GB dat můžeme uložit na čtyřvrstvý nebo oboustranný dvouvrstvý Blu-ray disk. V praxi se můžeme setkat s těmito označeními Blu-Ray disků: BD-ROM - disk pouze pro čtení; BD-R - disk k jednorázovému zápisu; a BD-RE - přepisovatelný disk, BD DL – dvouvrstvý disk

Blu-ray, též Blu-ray Disc nebo BD je technologie optického zápisu pomocí modrého laseru. Narozdíl od laseru červeného, který je použit u CD/DVD, nabízí tato technologie mnohem hustší zápis, čímž je dosahováno vyšší kapacity při zachování stejného rozměru disku díky čemuž je možné vyrábět dokonce až šestivrstvá média. Kapacita jednovrstvého disku Blu-Ray disku dosahuje přibližně 25 GB (klasické DVD má 4,7 GB), u dvouvrstvého disku je to až 50 GB, celkem 100 GB dat můžeme uložit na čtyřvrstvý nebo oboustranný dvouvrstvý Blu-ray disk. V praxi se můžeme setkat s těmito označeními Blu-Ray disků: BD-ROM - disk pouze pro čtení; BD-R - disk k jednorázovému zápisu; a BD-RE - přepisovatelný disk, BD DL – dvouvrstvý disk

Blu-ray, též Blu-ray Disc nebo BD je technologie optického zápisu pomocí modrého laseru. Narozdíl od laseru červeného, který je použit u CD/DVD, nabízí tato technologie mnohem hustší zápis, čímž je dosahováno vyšší kapacity při zachování stejného rozměru disku díky čemuž je možné vyrábět dokonce až šestivrstvá média. Kapacita jednovrstvého disku Blu-Ray disku dosahuje přibližně 25 GB (klasické DVD má 4,7 GB), u dvouvrstvého disku je to až 50 GB, celkem 100 GB dat můžeme uložit na čtyřvrstvý nebo oboustranný dvouvrstvý Blu-ray disk. V praxi se můžeme setkat s těmito označeními Blu-Ray disků: BD-ROM - disk pouze pro čtení; BD-R - disk k jednorázovému zápisu; a BD-RE - přepisovatelný disk, BD DL – dvouvrstvý disk

HDMI (z anglické zkratky High Definition Multimedia Interface) je rozhraní využívané pro přenos nekomprimovaného multimediálního obsahu mezi zařízeními. Jedná se o neustále se vyvíjející technologii. Verze HDMI 1.4 dokáže podporovat nejmodernější Ultra HD rozlišení.