Digitální fotoaparáty jsou vybaveny snímači (čipy, senzory), které zaznamenávají obrazové informace při fotografování objektu a dále je zasílají k procesoru. Podle technologie výroby se dělí na typ CMOS a CCD. Hlavní rozdíly mezi těmito typy jsou v technologii a konstrukci výroby, čímž dochází k jinému způsobu zpracování signálu po dopadu světla na světlocitlivý bod čipu.
CMOS senzor přenáší data z každého bodu samostatně, zatímco CCD po řádcích.
JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. Formát souboru, který tuto kompresi používá, se také běžně nazývá JPG
Digitální zoom je softwarová funkce sloužící pro elektronické přiblížení obrazu. Zatímco optický zoom funguje na základě změny snímacího úhlu, v případě digitálního zoomu se provádí výřez určité části ze snímané scény, která je poté zvětšena na původní velikost. Pokročilejší funkce digitálního zoomu mohou pomoci výsledný obraz ještě doostřit.
ISO Citlivost je jedním z parametrů určující expozici výsledného snímku. Značí míru citlivosti snímače na světlo. Při nastavení vyšší citlivosti, zůstává citlivost fotoaparátu stále stejná – mění se akorát způsob, jakým je snímek zpracován. Využívá se například při nedostatku světla, aby fotka nebyla příliš tmavá. Vyšší citlivost znamení i kratší expoziční čas.
PAL (phase alternating line) je evropská norma pro kódování barevného analogového vysílání vytvořená roku 1963 ve Velké Británii.
NTSC (National Television System(s) Committee) je standard pro kódování analogového televizního vysílání využívaný na většinové části amerického kontinentu, v Jižní Koreji, Japonsku a Filipínách. Pro běžné použití v našich podmínkách je vhodnější nastavení standardu PAL. V případě NTSC by na umělém osvětlení mohlo dojít k problikávání obrazu z důvodu odlišného elektrického napětí (v Evropě je používáno napětí 50 Hz, zatímco například v USA je to 60 Hz).
AVI (Audio Video Interleave) je formát souboru vyvinutý v roce 1992 společností Microsoft. Spojuje v sobě obrazová a zvuková data, která jsou určena k synchronnímu přehrávání – proto se tento formát využívá zejména pro ukládání TV pořadů a filmů. Svou oblíbenost si získal především díky své vysoké kompatibilitě. Soubory formátu AVI jsou podporovány i dalšími platformami jako je Linux nebo Mac.
SD (Secure Digital) je paměťová karta používaná v přenosných zařízeních včetně digitálních fotoaparátů, přenosných počítačů a mobilních telefonů.
SDXC (Secure Digital eXtended Capacity) je vylepšená technologie klasických SD karet, která v budoucnu umožní výrobu paměťových karet s kapacitou až 2TB. Nejnižší možná kapacita těchto karet je 64 GB. SDXC nejsou zpětně kompatibilní s předešlými verzemi SD karet, proto fungují pouze v zařízeních, která podporují SDCX technologii.
SDHC je nástupnickou technologií výroby karet SD. Mezi klíčová pozitiva se řadí především možnost výroby paměťových karet kapacit nad 2GB. Čtečky s podporou SHDC jsou zpětně kompatibilní s SD kartami.
LCD (Liguid Crystal Display) je zobrazovač z tekutých krystalů. Je tenké a ploché zobrazovací zařízení skládající se z omezeného (velikostí displeje) počtu barevných nebo monochromatických pixelů seřazených před zdrojem světla nebo reflektorem
HDMI (z anglické zkratky High Definition Multimedia Interface) je rozhraní využívané pro přenos nekomprimovaného multimediálního obsahu mezi zařízeními. Jedná se o neustále se vyvíjející technologii. Verze HDMI 1.4 dokáže podporovat nejmodernější Ultra HD rozlišení.
Lithium-iontová baterie (Li-ion) se vzhledem ke svému menšímu objemu vyznačuje vysokou hustotou energie. Proto je také často využívána u přenosných zařízení. Oproti jiným typům akumulátorů netrpí samovybíjením a tzv. „paměťovým efektem“. Paměťový efekt je zjednodušený název pro jev druhého stupně vybíjení, který vzniká při opakovaném vybíjení na malou, ale stále stejnou hloubku vybití, čímž může dojít k náhlému poklesu napětí článku.