Full HD (někdy též označováno jako 1080p) je standardizované rozlišení 1920x1080px v poměru stran 16:9. Nabízí tak mnohem vyšší kvalitu obrazu než HD ready a HD+. Výsledkem je detailnější a jemnější obraz, což oceníte nejen při sledování filmů, ale i při hraní her nebo čtení textů na internetu. Dnes se navíc veškerý obraz přizpůsobuje tak, aby vyhovoval požadavkům pro Full HD rozlišení. Ještě vyšší rozlišení pak představuje Ultra HD.
Funkce Deep Color slouží k vytvoření živého obrazu s propracovanými barevnými detaily. Úpravou bitového toku barev dojde k rozšíření barevné škály, což vede k realističtější prezentaci jednotlivých barevných odstínů.
x.v.Color je pokročilá obrazová technologie, která využívá barevný prostor s rozšířenou škálou barev, což vede k vytvoření realistického obrazu. Pro správné přehrávání záznamu s touto technologií je třeba mít kompatibilní zobrazovací zařízení.
Smart TV (chytré televize) označuje modely televizorů, které jsou vybaveny řadou doplňkových funkcí, jež umožňují jejich interaktivní využití. Všechny je navíc možné připojit k internetu pomocí síťového konektoru nebo prostřednictvím bezdrátové sítě. Každá takováto televize disponuje vlastním internetovým prohlížečem. Kromě pasivního sledování televizních programů si zde můžete číst online zprávy či stahovat různé zábavné aplikace. Některé Smart TV je možné propojit s mobilními zařízeními, jako jsou smartphony nebo tablety. Dokonce k nim lze připojit i klávesnici, čímž si výrazně usnadníte zejména surfování na internetu.
Dolby Digital je označení digitální ztrátové komprese zvuku. Nejčastěji se vyskytuje v konfiguraci 5.1 kanálů - pět hlavních plnorozsahových kanálů a jeden nízkofrekvenční basový LFE kanál využívaný subwooferem při explozích a podobně. Formát Dolby Digital byl vyvinut roku 1991 společností Dolby Laboratories. Jeho konkurencí je zvukový formát DTS.
Dolby TrueHD je bezztrátový kodek vyvinutý pro multimediální zařízení s vysokým rozlišením jako jsou například Blu-ray nebo HD DVD. Zajišťuje přenos vícekanálového prostorového zvuku, který se ani v nejmenším neodlišuje od studiového záznamu.
DTS-HD Master Audio je kombinovaný formát pro kódování zvuku vytvořený společností Digital Theater Systems. Stal se jedním z hlavních zvukových formátů pro Blu-ray disky.
Kombinovaný formát znamená, že se jedná o bezztrátovou i ztrátovou kompresi. Ztrátová komprese se projeví například při použití u starších typů přehrávačů, které nepodporují vysoké rozlišení zvuku.
MP4 je multimediální kontejner, který představuje novější alternativu ke staršímu kontejneru AVI. Na rozdíl od AVI umožňuje přidání více titulků, zvukových stop i 3D objektů. Kromě toho nabízí také možnost streamování videa.
MOV je multimediální formát vyvinutý společností Apple pro přehrávač QuickTime. Vyniká však úžasnou kompatibilitou se spoustou jiných mediálních přehrávačů i editačních nástrojů. Mimo platformy Macintosh jej podporují i Windows.
MPEG-4 je kolekce patentovaných metod definujících kompresi a uložení zvukových a obrazových dat. Využití MPEG-4 zahrnuje kompresi AV dat pro web (Streaming), uložení dat na CD a DVD, hlasovou a video komunikaci a digitální televizní vysílání.
AVCHD (Advanced Video Coding High Definition) je formát pro kódování digitálního videa. Společně jej vyvinuly společnosti Panasonic a Sony pro použití ve spotřebitelských kamerách s vysokým rozlišením.
MPEG-2 je ztrátový komprimační datový formát, který slouží ke snížení datového toku a tím i velikosti výsledného souboru u digitálně zpracovávaných videozáznamů při co nejmenším viditelném zhoršení kvality po dekomprimaci. Jeho předchůdcem je formát MPEG-1 a dokonalejším technologickým nástupcem formát MPEG-4.
Xvid je MPEG-4 kompatibilní kodek s otevřeným kódem, který se dá používat na mnoha různých operačních systémech a platformách.
MKV je moderní otevřený svobodný multimediální kontejner (podobný AVI), který umožňuje pojmout většinu moderních video a audio formátů. Dokáže též pojmout několik různých audio stop včetně prostorového zvuku.
WMV je komprimovaný souborový videoformát pro několik proprietárních kodeků vyvinutých společností Microsoft.
TS (Transport Stream) je formát videa používaný pro uložení nahrávek z digitálního televizního vysílání.
VOB (Video Object) je multimediální kontejner používaný na DVD. Obsahuje obrazovou a zvukovou stopu, titulky, menu i navigaci – to vše je sloučené do jednoho jediného souboru.
AVC (Advanced Video Coding) je typ standardu pro kompresi digitálního videa. AVC je také známý jako standard H.264 nebo MPEG-4.
FLV (Flash Video) je formát videa určeného k přehrávání na internetu. Je používán na populárních serverech jako je například Youtube nebo Google Video. Prostřednictvím volně dostupných pluginů je podporován většinou operačních systémů i prohlížečů.
MP3 je formát standardního systému komprese dat pro zvukové soubory. Při zachování poměrně vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Formát MP3 se stal oblíbeným při uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu.
AAC je standard pro ztrátovou kompresi zvuku. Byl vyvinut jako logický následovník formátu MP3 na středních až vyšších bitratech v rámci standardu MPEG-4.
WMA je komprimovaný zvukový formát vyvinutý jako součást Windows Media. Byl původně určen jako náhrada za MP3
FLAC (Free Losseless Audio Codec) je bezztrátový audio formát, který při kompresi zachovává veškeré zvukové informace. To se může hodit zejména při archivaci CD obsahu, kdy máte jistotu, že nahraná zvuková stopa zůstane ve stále stejně vysoké kvalitě.
AAC+ je ztrátová komprese zvuku využívající nižší a střední přenosovou frekvenci. Často se používá jako formát pro digitální rozhlasové vysílání i pro internetová videa.
M4A je formát souboru standardu MPEG-4 obsahující pouze zvuk. Na popularitě získal až poté, co jej Apple začal používat ve svém online obchodě iTunes pro kódování písní. Je navržený tak, aby poskytoval bezztrátové kódování v menším úložném prostoru.
OGG je formát pro kódování multimediálního obsahu. Byl vytvořen s cílem vyvinout kódovací a dekódovací komponenty, které budou volně dostupné s možností svobodného šíření po internetu.
AIFF (Audio Interchange File Format) je zvukový formát souborů vyvinutý společností Apple v roce 1988. AIFC představuje jeho komprimovanou variantu. Kvalita zvuku u těchto souborů je ve své podstatě porovnatelná s kvalitou zvuku u CD záznamu. AIFF formát je prakticky identický s dalším používaným formátem WAV, který je však produktem společností Microsoft a IBM.
JPEG XR (původně nazývaný jako Windows Media Photo a HD Photo) je obrázkový formát vyvinutý společností Microsoft pro zobrazení fotografií. Cílem bylo poskytnout mnohem lepší výsledky než u kompresní metody typu JPEG. Mezi hlavní výhody tohoto formátu patří podpora bezztrátové i ztrátové komprese i nízké výpočetní a paměťové požadavky.
GIF (Graphics Interchange Format) je grafický formát určený pro ukládání rastrové grafiky, který se dá využít i k vytváření jednoduchých animací. Ke své práci používá bezztrátovou kompresi. Jeho nevýhodou je omezené množství současně zobrazených barev (maximum je 256).
CD (Compact Disc) je formát digitálního optického datového nosiče pro audio záznam nebo pro počítačem čitelná data. Na základě tohoto formátu pak postupně vznikaly další typy CD nosičů, jako jsou CD-R (CD Recordable) pro jednorázový zápis dat, CD-RW (CD Rewritable) s možností vícenásobného přepisování či VCD (Video CD) pro ukládání digitálního videa.
DVD+R byly dříve konkurenčními typy DVD-R. Dnes již nezáleží na tom, který z těchto disků používáte – současná zařízení podporují oba. Rozdíl je ten, že DVD+R jsou o něco modernější verzí a dá se s nimi rychleji pracovat (například odpadá nutnost uzavírky médií po vypálení). Jednou z výhod „mínusových“ DVD je vysoká kompatibilita – dají se spustit na starších a většině novějších zařízení. Starší zařízení však mohou mít problém se spuštěním DVD “plusových”.
DVD+R byly dříve konkurenčními typy DVD-R. Dnes již nezáleží na tom, který z těchto disků používáte – současná zařízení podporují oba. Rozdíl je ten, že DVD+R jsou o něco modernější verzí a dá se s nimi rychleji pracovat (například odpadá nutnost uzavírky médií po vypálení). Jednou z výhod „mínusových“ DVD je vysoká kompatibilita – dají se spustit na starších a většině novějších zařízení. Starší zařízení však mohou mít problém se spuštěním DVD “plusových”.
DVD (Digital Versatile Disc) je formát digitálního optického datového nosiče, který může obsahovat filmy ve vysoké obrazové a zvukové kvalitě nebo jiná data. Při vývoji DVD byl kladen důraz na zpětnou kompatibilitu s CD, takže se mu DVD disk velmi podobá. Pod označením DVD+RW a DVD-RW se prodávají prázdné disky s možností vícenásobného přepisování dat.
DVD (Digital Versatile Disc) je formát digitálního optického datového nosiče, který může obsahovat filmy ve vysoké obrazové a zvukové kvalitě nebo jiná data. Při vývoji DVD byl kladen důraz na zpětnou kompatibilitu s CD, takže se mu DVD disk velmi podobá. Pod označením DVD+RW a DVD-RW se prodávají prázdné disky s možností vícenásobného přepisování dat.
CD (Compact Disc) je formát digitálního optického datového nosiče pro audio záznam nebo pro počítačem čitelná data. Na základě tohoto formátu pak postupně vznikaly další typy CD nosičů, jako jsou CD-R (CD Recordable) pro jednorázový zápis dat, CD-RW (CD Rewritable) s možností vícenásobného přepisování či VCD (Video CD) pro ukládání digitálního videa.
CD (Compact Disc) je formát digitálního optického datového nosiče pro audio záznam nebo pro počítačem čitelná data. Na základě tohoto formátu pak postupně vznikaly další typy CD nosičů, jako jsou CD-R (CD Recordable) pro jednorázový zápis dat, CD-RW (CD Rewritable) s možností vícenásobného přepisování či VCD (Video CD) pro ukládání digitálního videa.
Blu-ray, též Blu-ray Disc nebo BD je technologie optického zápisu pomocí modrého laseru. Narozdíl od laseru červeného, který je použit u CD/DVD, nabízí tato technologie mnohem hustší zápis, čímž je dosahováno vyšší kapacity při zachování stejného rozměru disku díky čemuž je možné vyrábět dokonce až šestivrstvá média. Kapacita jednovrstvého disku Blu-Ray disku dosahuje přibližně 25 GB (klasické DVD má 4,7 GB), u dvouvrstvého disku je to až 50 GB, celkem 100 GB dat můžeme uložit na čtyřvrstvý nebo oboustranný dvouvrstvý Blu-ray disk. V praxi se můžeme setkat s těmito označeními Blu-Ray disků: BD-ROM - disk pouze pro čtení; BD-R - disk k jednorázovému zápisu; a BD-RE - přepisovatelný disk, BD DL – dvouvrstvý disk
Blu-ray, též Blu-ray Disc nebo BD je technologie optického zápisu pomocí modrého laseru. Narozdíl od laseru červeného, který je použit u CD/DVD, nabízí tato technologie mnohem hustší zápis, čímž je dosahováno vyšší kapacity při zachování stejného rozměru disku díky čemuž je možné vyrábět dokonce až šestivrstvá média. Kapacita jednovrstvého disku Blu-Ray disku dosahuje přibližně 25 GB (klasické DVD má 4,7 GB), u dvouvrstvého disku je to až 50 GB, celkem 100 GB dat můžeme uložit na čtyřvrstvý nebo oboustranný dvouvrstvý Blu-ray disk. V praxi se můžeme setkat s těmito označeními Blu-Ray disků: BD-ROM - disk pouze pro čtení; BD-R - disk k jednorázovému zápisu; a BD-RE - přepisovatelný disk, BD DL – dvouvrstvý disk
Blu-ray, též Blu-ray Disc nebo BD je technologie optického zápisu pomocí modrého laseru. Narozdíl od laseru červeného, který je použit u CD/DVD, nabízí tato technologie mnohem hustší zápis, čímž je dosahováno vyšší kapacity při zachování stejného rozměru disku díky čemuž je možné vyrábět dokonce až šestivrstvá média. Kapacita jednovrstvého disku Blu-Ray disku dosahuje přibližně 25 GB (klasické DVD má 4,7 GB), u dvouvrstvého disku je to až 50 GB, celkem 100 GB dat můžeme uložit na čtyřvrstvý nebo oboustranný dvouvrstvý Blu-ray disk. V praxi se můžeme setkat s těmito označeními Blu-Ray disků: BD-ROM - disk pouze pro čtení; BD-R - disk k jednorázovému zápisu; a BD-RE - přepisovatelný disk, BD DL – dvouvrstvý disk
Blu-ray, též Blu-ray Disc nebo BD je technologie optického zápisu pomocí modrého laseru. Narozdíl od laseru červeného, který je použit u CD/DVD, nabízí tato technologie mnohem hustší zápis, čímž je dosahováno vyšší kapacity při zachování stejného rozměru disku díky čemuž je možné vyrábět dokonce až šestivrstvá média. Kapacita jednovrstvého disku Blu-Ray disku dosahuje přibližně 25 GB (klasické DVD má 4,7 GB), u dvouvrstvého disku je to až 50 GB, celkem 100 GB dat můžeme uložit na čtyřvrstvý nebo oboustranný dvouvrstvý Blu-ray disk. V praxi se můžeme setkat s těmito označeními Blu-Ray disků: BD-ROM - disk pouze pro čtení; BD-R - disk k jednorázovému zápisu; a BD-RE - přepisovatelný disk, BD DL – dvouvrstvý disk
Blu-Ray audio s sebou přináší bezztrátově komprimovaný zvuk ve vynikajícím rozlišení, který se dokonale rozprostře do všech kanálů domácího kina.
HDMI (z anglické zkratky High Definition Multimedia Interface) je rozhraní využívané pro přenos nekomprimovaného multimediálního obsahu mezi zařízeními. Jedná se o neustále se vyvíjející technologii. Verze HDMI 1.4 dokáže podporovat nejmodernější Ultra HD rozlišení.