CMOS (Complementary Metal–Oxide–Semiconductor) je technologie využívaná při výrobě většiny integrovaných obvodů – zejména u čipů, mikroprocesorů nebo pamětí.
JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. Formát souboru, který tuto kompresi používá, se také běžně nazývá JPG
ISO Citlivost je jedním z parametrů určující expozici výsledného snímku. Značí míru citlivosti snímače na světlo. Při nastavení vyšší citlivosti, zůstává citlivost fotoaparátu stále stejná – mění se akorát způsob, jakým je snímek zpracován. Využívá se například při nedostatku světla, aby fotka nebyla příliš tmavá. Vyšší citlivost znamení i kratší expoziční čas.
Full HD (někdy též označováno jako 1080p) je standardizované rozlišení 1920x1080px v poměru stran 16:9. Nabízí tak mnohem vyšší kvalitu obrazu než HD ready a HD+. Výsledkem je detailnější a jemnější obraz, což oceníte nejen při sledování filmů, ale i při hraní her nebo čtení textů na internetu. Dnes se navíc veškerý obraz přizpůsobuje tak, aby vyhovoval požadavkům pro Full HD rozlišení. Ještě vyšší rozlišení pak představuje Ultra HD.
PAL (phase alternating line) je evropská norma pro kódování barevného analogového vysílání vytvořená roku 1963 ve Velké Británii.
NTSC (National Television System(s) Committee) je standard pro kódování analogového televizního vysílání využívaný na většinové části amerického kontinentu, v Jižní Koreji, Japonsku a Filipínách. Pro běžné použití v našich podmínkách je vhodnější nastavení standardu PAL. V případě NTSC by na umělém osvětlení mohlo dojít k problikávání obrazu z důvodu odlišného elektrického napětí (v Evropě je používáno napětí 50 Hz, zatímco například v USA je to 60 Hz).
MP4 je multimediální kontejner, který představuje novější alternativu ke staršímu kontejneru AVI. Na rozdíl od AVI umožňuje přidání více titulků, zvukových stop i 3D objektů. Kromě toho nabízí také možnost streamování videa.
AAC je standard pro ztrátovou kompresi zvuku. Byl vyvinut jako logický následovník formátu MP3 na středních až vyšších bitratech v rámci standardu MPEG-4.
LPCM (Linear Pulse Code Modulation) je formát pro kódování zvuku. Jedná se o standardní formu digitálního zvuku na audio CD.
SD (Secure Digital) je paměťová karta používaná v přenosných zařízeních včetně digitálních fotoaparátů, přenosných počítačů a mobilních telefonů.
SDXC (Secure Digital eXtended Capacity) je vylepšená technologie klasických SD karet, která v budoucnu umožní výrobu paměťových karet s kapacitou až 2TB. Nejnižší možná kapacita těchto karet je 64 GB. SDXC nejsou zpětně kompatibilní s předešlými verzemi SD karet, proto fungují pouze v zařízeních, která podporují SDCX technologii.
SDHC je nástupnickou technologií výroby karet SD. Mezi klíčová pozitiva se řadí především možnost výroby paměťových karet kapacit nad 2GB. Čtečky s podporou SHDC jsou zpětně kompatibilní s SD kartami.
TFT (Thin Film Transistor) je typ LCD panelu tvořený jednotlivými drobnými tranzistory, kde každý z nich řídí jeden obrazový bod (subpixel).
HDMI (z anglické zkratky High Definition Multimedia Interface) je rozhraní využívané pro přenos nekomprimovaného multimediálního obsahu mezi zařízeními. Jedná se o neustále se vyvíjející technologii. Verze HDMI 1.4 dokáže podporovat nejmodernější Ultra HD rozlišení.
Bluetooth je komunikační technologie sloužící k bezdrátovému propojení mezi dvěma a více elektronickými zařízeními, jakými jsou například mobilní telefon, tablet nebo osobní počítač.
NFC (zkratka anglických slov Near Frield Communication, která lze přeložit jako Komunikace na blízkou vzdálenost) je technologie, která slouží k bezdrátové komunikaci mezi elektrickými přístroji, a to do maximální vzdálenosti 4 cm. Tato krátká vzdálenost se dá považovat za ochranu před nežádoucím připojením jiného zařízení.
Lithium-iontová baterie (Li-ion) se vzhledem ke svému menšímu objemu vyznačuje vysokou hustotou energie. Proto je také často využívána u přenosných zařízení. Oproti jiným typům akumulátorů netrpí samovybíjením a tzv. „paměťovým efektem“. Paměťový efekt je zjednodušený název pro jev druhého stupně vybíjení, který vzniká při opakovaném vybíjení na malou, ale stále stejnou hloubku vybití, čímž může dojít k náhlému poklesu napětí článku.